Historie každého národa i obce je provázena nejen radostnými událostmi, ale bohužel i smutnými a bolestnými.

 

Do dějin obou obcí se zapsal veliký požár, který vypukl na den sv. Jiří 24. dubna 1901 o 2 h. odpoledne v domě č. 24 u Dominika Kocmana. Podle vyprávění starých pamětníků, tehdy u Kocmanů škvařili sádlo na ohništi pod otevřeným komínem. Když do škvařícího sádla přilévali trochu vody, vzňalo se a vylétlo komínem. Vál západní vítr směrem na Březinu, hořící sádlo se trhalo na menší kousky a kam zapadlo, tam zapálilo. Tehdy byla všechna stavení kryta vesměs slámou a šindelem a při každém domě byla zásoba palivového dříví.

 

Požár zachvátil v Proseči následující domy a usedlosti: čp. 22, 23, 24, 25, 26, 29, 31, 32, 33, 37 a 38, celkem 11 domů. V Březině vyhořely domy čp.: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 35, 36, 38, 39 a 41. Celkem 26 domů a usedlostí. Celková škoda činila asi 250000 K. Shořelo mnoho šatstva, prádla, nábytku, hospodářských strojů a nářadí, obilí, píce i 6 kusů dobytka. Mnohým zbylo jen to, co měli na sobě, neboť většina občanů byla na polích při jarní práci.

 

Domkař a krejčí Josef Zachrdla poléval střechu svého domku, ale i to bylo zbytečné, neboť začala také hořet. Seskočil se střechy do úzkého dvorku, vběhl do domu, aby vynesl z domu tři malé děti. Pro velký žár se nemohli dostat ze dvorka na ulici a proto hledali záchranu ve sklepě. Všichni byly z domu čp. 30 Podsedky. Zanedlouho byli nalezeni ve sklepě všichni mrtví, zadušeni kouřem. Smrtelně nemocný domkař Josef Švehla z čp. 29 byl z bytu vynesen již pozdě s těžkými popáleninami, kterým zanedlouho podlehl.

 

Na místo požáru přijelo více okolních hasičských sborů i z Brna, tyto však nemohly pro kouř a pálivý žár vniknouti do středu obce a započít hasící akce. Hasiči se stříkačkami mohli objíždět obec pouze humny, kde však nebyla potřebná voda, vodní zdroje - studny - byly uvnitř obce. Teprve příští den pozbyl oheň své prudkosti, a tak mohlo být započato s hašením dohořívajícího ohně v jednotlivých místech požáru. Ohněm zničené majetky byly tehdy pojištěny na malé částky a některé nebyly pojištěny vůbec. Bída a nedostatek pohořelých byla zmírněna veřejnými sbírkami peněz, šatstva, prádla, píce pro dobytek, obilí, bylo darováno i více kusů nábytku, některé druhy stavebnin a jiných potřebných věcí, které dovezli rolníci z Pozořic, od Slavkova, Vyškova, z Líšně, z Jedovnic a jiných míst. Hospodářská škola ve Šlapanicích darovala 1 000 ovocných stromků, neboť mnoho stromů také shořelo. Červený kříž poslal matrace, přikrývky, šatstvo a prádlo. Stalo se tak na intervenci poslance Josefa Hybeše. Občané se mu mnoho neodvděčili. Při nejbližších volbách obdržel v Proseči 3 hlasy a v Březině 5 hlasů voličů. Sbírka na penězích vynesla 18354,59 K. Vtom byly zahrnuty i dary: od císaře Františka Josefa I. 3 000 K, od Jana knížete z Lichtensteinu 3 000 K, od Zemského výboru v Brně 3 000 K a další dary 3 354, 59 K. Tento požár přinesl změny ve výstavbě obcí. Došková a šindelová krytina byla nahrazena pálenou tvrdou krytinou.

 

Obecní výbory obou obcí se na svých zasedáních usnesly, aby v tento výroční den požáru byla každoročně v křtinském chrámu sloužena mše sv. za účasti školní mládeže, členů sboru dobrovolných hasičů a všech obyvatel. Tato tradice se dodržuje dodnes.

 

Obyvatelé nebyli ušetřeni ani různých epidemických nemocí. Epidemie cholery v letech 1831, 1855 a během pruské vállky v r. 1866 si vyžádaly několi desítek obětí i mezi obyvateli Březiny a Proseče. Morové rány v letech 1619, 1622, 1625, 1643, 1669, 1679, 1742 a 1805 jistě postihly i naše obce, přestože v matrikách o tom není zmínka. Říká se, že listinný materiál byl v těch dobách úmyslně ničen, aby se jím nákaza v budoucnu nešířila.

 

27 obětí z řad obyvatel obou obcí přinesla 1. světová válka. Březina postavila padlým rodákům pomník z červeného křtinského mramoru, který byl slavnostně odhalen 27. září 1925.

 

Své oběti přinesla i 2. světová válka. Rok 1945 byl posledním válečným rokem. Již od 18.4. bylo slyšet vzdálenou střelbu, což nasvědčovalo tomu, že se fronta blíží. 24.4. se nad obcí objevila sovětská letadla a fotografovala německé pozice. 1.5. byla obec bombardována sovětskými letci.Dorazila také předzvědná část Rudé armády o síle 40 mužů. Němci začali z úkrytů pálit. Byli vyzbrojeni kulomety, tanky a za usedlostí č.p. 16 stály pohotově 4 děla. Část RA přišla do obce nezajištěna od obce Bukoviny. Až za podpory větší části vojsk byli Němci nuceni obec opustit. Během střelby byli občané ve sklepích. Němci kladli odpor v okolních lesích na Vysoké, kde zabili několik sovětských vojáků. Celkový počet padlých na území Březiny byl 38 sovětských vojáků, asi 3 němečtí a jeden civilista, Štěpánka Picková, která byla zasažena střepinou granátu a za stodolou u č.p. 32 bez pomoci vykrvácela. Několik německých vojáků bylo zajato.